Fléten není nikdy dost. Ani v batohu ani v životě.





Setkali se v Hamburku a na Slunohraní přivezou italský program.



Flétnistka Michaela Koudelková se před pár lety na koncertním pódiu festivalu Slunohraní objevila, a to hned několikrát. Komorní recitál, barokní večer s kolegy z Polska i vystoupení s doprovodem Letního orchestru. Letošní slavnostní desátý ročník si zaslouží její návrat.


Míšo, vzpomínáš si v té záplavě koncertů, projektů, soutěží a cestování na své koncerty u nás, v Novém Městě na Moravě?

Ano! Poprvé to bylo v roce 2012, kdy jsem hrála s orchestrem Vivaldiho koncert a tehdy jsem hrála po koncertě i u kašny při pouštění lampionů. Asi za dva roky jsem měla recitál s cembalistkou a před pěti lety jsme měli na nádvoří barokní koncert s mými kolegy z Polska. Letos budu hrát opět s orchestrem na závěrečném koncertě a jeden večer bude věnovaný recitálu, na který jsem pozvala cembalistu Gabriela Smallwooda. Když jsi u nás koncertovala naposledy, bylo to po tvých studiích na Akademii Muzycznej v polském Krakowe.


Co se ve tvém hudebním životě od té doby událo?

Nyní žiji v Brně, kde učím na konzervatoři a stihla jsem zahájit spoustu dalších aktivit. Například doktorandské studium na JAMU a před necelým rokem postgraduální studium na Hochschule v Hamburku. Pravideleně cestuji mezi Brnem a Hamburkem a samozřejmě mezi dalšími místy, kde koncertuji. Teď za sebou všichni máme období, kdy cestovat ani koncertovat moc nešlo. Předtím, v roce 2018 jsem se v Americe zúčastnila finále soutěže v Santa Monice. Byla jsem vybrána mezi 6 finalistů z celkem asi 2000 soutěžících z celého světa. O rok později jsem se v Izraeli zúčastnila soutěže Tel Aviv Recorder Competition, která byla věnována pouze flétnám. Získala jsem první cenu a v dalším roce jsem zde měla recitál. Spolupracuji s novými i se stejnými kolegy v Česku, Polsku i dalších zemích, snažím se navazovat nové kontakty, poznávat nová místa a získávat další inspiraci. Jak se vyvíjí tvůj repertoár.


Objevil se v něm, kromě baroka, nějaký nový segment hudby?

Moje srdce zůstává stále u barokní hudby, to se nezmění. V Hamburku jsem si ale dala za cíl věnovat se také hudbě renesanční, středověké a moderní. Snažím se do těchto období co nejvíce proniknout, musím také používat i jiné nástroje, protože například pro renesanční hudbu nemohu použít barokní flétnu.


Takže tvoje sbírka fléten se dále rozrůstá. Jak je převážíš při svých cestách vlakem z Brna do Hamburku?

Vezu vždy kufr nebo batoh a v něm mám všechny flétny, které budu v tom týdnu potřebovat. Je jich vždy minimálně 6 nebo 7, dá se to logisticky zvládnout. Fléten není nikdy dost ani v batohu ani v životě. Na Slunohraní s Tebou vystoupí cembalista Gabriel Smallwood. Kde jste se poprvé setkali? Gabriel je amerického původu a potkali jsme se v listopadu loňského roku v Hamburku, kde nás na jednom koncertě představil můj profesor. Měl tušení, že bychom si mohli hráčsky sednout a jeho tušení bylo správné. Sedli jsme si jak hráčsky, tak lidsky, což je v hudebním světě velmi podstatné. Gabriel je o pár let mladší než já. Je to pro mě nové, protože jsem vždy byla ta nejmladší. Je mu 24 let a nyní dokončuje svá magisterská studia v Hamburku. Prozradím, že se brzy bude stěhovat do Švýcarska, kde je přijatý na Schola Cantorum v Basileji a bude tady pokračovat ve studiích.


Na co se mohou posluchači těšit?

První skladby, které jsme s Gabrielem hráli, byly italské. Rozhodli jsme se proto připravit italský program a jsme moc rádi, že ho poprvé představíme v Novém Městě na Moravě. Je složený ze skladeb italských skladatelů 17. a 18. století. Bude pestrý, a to také instrumentálně, posluchači uvidí, a hlavně uslyší různé druhy fléten, podle toho, zda budeme hrát skladby ze začátku 17. století nebo vrcholné baroko. Všechny srdečně zveme.


Koncert se uskuteční 6.7. 2022 ve 20:00 na nádvoří Horácké galerie.

Rezervujte si vstupenky: http://www.slunohrani.cz/koncerty